Domů

Ignác z Loyoly (výpisky k FSM 6. února)

Vložil/a josefhak, Pá, 06/02/2009 - 12:17

 Ignác z Loyoly (1491-1556) 

  • nar. na zámku Loyola v Baskicku
  • v mládí žil rozmařilý život, později se stal důstojníkem
  • v boji proti Francouzům těžce raněn na noze (dělová koule)
  • v průběhu léčby u něho došlo ke změně smýšlení, k obrácení – vzniká jeho knížka Duchovních cvičení
  • obrácení se dovršilo na mariánském poutním místě cestou do Svaté země, kterou po uzdravení vykonal
  • Jeho heslem se stalo: Všechno k větší slávě Boží (Omnia ad maiorem Dei gloriam) a rozhodl se pro kněžství
  • byl pronáledován špaňelskou inkvizicí
  • vystudoval teologii v Paříži a s přáteli (Fr. Xaverský) – slib chudoby, čistoty a působit jako misionáři ve Svaté zemi
  • do Palestiny nemohli → do Říma – Ignác zakládá řád a je spolubratry zvolen představeným
  • při jeho smrti měl řád již asi 1000 členů a v roce 1600 přes 8500.

Ignácovy postoje:

V římské církvi viděl dále žijícího Krista. Bral velmi vážně tajemství vtělení. K Bohočlověku Ježíši Kristu patří vše lidské, ubohé, slabé; to vše vzal Ježíš na sebe, aby to spasil. Proto se vždy církvi podřizoval, i když byl např. jako student vězněn inkvizicí. Ecclesia spiritualis (pouze duchovní církev) – hlásaná Lutherem – je podle něho neskutečná (utopie). Ignác neustále zdůrazňoval starou katolickou nauku o spolupůsobení Boha a člověka. Říkal: „ Modli se, jako by vše záleželo jen na Bohu, ale přičiňuj se, jako by záleželo jen na tobě, zda budeš spasen.“

Zdroje: